Přínos radioterapeutické léčby výrazně převažuje nad mírně zvýšeným rizikem vzniku sekundárního nádoru
Procento sekundárních nádorů, které byly vyvolány radioterapeutickou léčbou primárního nádoru u dospělých osob, je nízké (zhruba 8 %). K takovému závěru dospěli autoři studie, která byla právě publikována v odborném časopise The Lancet Oncology.
Jedná se o první studii, která vyčíslila riziko radioterapie – léčebné metody, která se rutinně využívá při léčbě mnoha primárních nádorů (viz Poznámka). Výsledky této studie naznačují, že většina sekundárních nádorů je způsobena jinými faktory, což je zejména životní styl a genetické dispozice.
Přežití onkologických pacientů se neustále prodlužuje, proto je nesmírně důležité stanovit dlouhodobá rizika léčebných metod, mezi které patří i radioterapie. Již dříve bylo prokázáno, že radioterapeutická léčba s sebou může přinášet zvýšené riziko vzniku sekundárního nádoru; do dnešní doby však nebylo známo procento sekundárních nádorů, které tato léčba způsobuje.
Amy Berrington de Gonzálezová z amerického Národního onkologického ústavu (National Cancer Institute, NCI) společně se svými kolegy analyzovala údaje o 647 672 bývalých onkologických pacientech (tzn. těch, kteří přežili pět a více let od stanovení diagnózy), které získala z amerického onkologického registru SEER (Surveillance Epidemiology and End Results). Výzkumníci pro tyto osoby vypočítali dlouhodobé riziko vzniku sekundárního nádoru v důsledku radioterapeutické léčby primárního nádoru: brali přitom v úvahu výsledky sledování těchto osob po dobu 30 let.
Během třicetiletého období, po které byli bývalí pacienti sledováni (1978–2007) došlo u 9 % z nich (60 271 osob) ke vzniku sekundárního nádoru. Vědci odhadli, že 8 % (tzn. zhruba 3300) případů těchto sekundárních nádorů mohlo souviset s radioterapeutickou léčbou primárního nádoru. Více než polovina těchto případů připadala na ženy, které se primárně léčily s rakovinou prsu, a na muže, jejichž primárním nádorem byla rakovina prostaty.
Odhadované procento sekundárních nádorů, které souvisely s radioterapií, se lišilo podle místa primárního nádoru: od 4 % (zhoubný nádor oka) po 24 % (rakovina varlat).
Riziko vzniku sekundárního nádoru bylo nejvyšší u pacientů, kteří se s rakovinou léčili v mladším věku, dále u orgánů, které byly vystaveny vyšším dávkám záření, a v neposlední řadě se zvyšovalo i s prodlužující se dobou, která uplynula od diagnózy primárního nádoru.
Výzkumníci odhadli, že na každých 1000 pacientů, kteří podstoupili radioterapeutickou léčbu, připadnou po uplynutí 10 let tři nové případy sekundárního nádoru, a po uplynutí 15 let celkem pět nových případů. Podle vyjádření autorů jsou tato rizika malá ve srovnání s očekávaným přínosem léčby.
V závěru svého článku autoři uvedli: „Z těchto výsledků si mohou vyvodit závěry ošetřující lékaři i sami pacienti: mohou porovnat riziko vzniku nádoru v důsledku radioterapie s pravděpodobným přínosem radioterapeutické léčby... Bude však ještě potřeba uskutečnit studie rizik, která jsou spjata s novějšími způsoby radioterapeutické léčby, jako je například radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT).“
Note
- Ve studii bylo analyzováno 15 následujících typů zhoubných nádorů, při jejichž léčbě se běžně využívá radioterapie: rakovina úst a hltanu, slinných žláz, konečníku, řiti, hrtanu, plic, měkkých tkání, prsu, děložního čípku, děložní sliznice, prostaty, varlat, oka a očnice, mozku a centrální nervové soustavy, a štítné žlázy.
Reference
- de Gonzalez, A. B., Curtis, R. E., et al. (2011). Proportion of second cancers attributable to radiotherapy treatment in adults: a cohort study in the US SEER cancer registries The Lancet Oncology DOI: 10.1016/S1470-2045(11)70061-4
Klíčová slova: radioterapie, sekundární nádory
30. 3. 2011 ecancermedicalscience
