Ve spotřebě tabáku patří ČR ke světové špičce, v opatřeních proti kouření naopak na dno

Kouření je hlavním rizikovým faktorem nejen pro nádorová onemocnění, ale i pro mnoho dalších příčin předčasného úmrtí, zejména nemoci oběhové soustavy a plic. Přitom se jedná o faktor, jehož působení se lze z velké části vyhnout, zejména pokud legislativa a zvyklosti dané země chrání alespoň nekuřáky. Ti totiž tvoří významnou část úmrtí na následky expozice kouření – podle údajů WHO je to více než 10 % (600 tisíc z necelých 6 milionů úmrtí na celém světě) [1].

Prevalence kouření je aktuálně prezentována např. v publikaci OECD Health at a Glance 2013 [2]. Podle dat z roku 2011, kdy byl hodnocen podíl denně kouřící dospělé populace, se ČR umístila na 7. místě, přičemž výsledný údaj byl 24,6 % (obr. 1). U mužů je podíl každodenních kuřáků 30 %, u žen 19,4 %. Alarmující je ale zejména fakt, že ČR je jediná z 34 sledovaných zemí, kde došlo oproti roku 2000 k nárůstu tohoto podílu, a to o 5 % (obr. 2). Neméně závažným problémem je také kouření u mladistvých – 22 % chlapců a 28 % dívek ve věku 15 let kouří nejméně jednou za týden [2]. Ve spotřebě cigaret pak ČR obsazuje 10. místo v Evropě s počtem 2 125 vykouřených cigaret na hlavu za rok [3].

Jak již bylo zmíněno, mělo by být v zájmu každého státu snižovat prevalenci kouření a přispět tím ke snížení rizik vzniku závažných onemocnění v populaci. Studie Asociace evropských lig proti rakovině [4] porovnávala u evropských zemí tzv. „Tobacco Control Scale“ [5], což je bodovací škála vytvořená pro hodnocení politiky daného státu v oblasti boje proti kouření. Skládá se z několika částí, jimž je přiřazena různá bodová váha: cena a zdanění cigaret, omezení a zákazy kouření na veřejných místech, výdaje na informování veřejnosti a publikaci výsledků výzkumu, omezení a zákazy propagace tabákových výrobků, varování o škodlivosti kouření na obalech a podpora osob, které hodlají s kouřením skončit. V celkovém součtu všech těchto položek se ČR umístila na 31. místě z 34 hodnocených evropských zemí. V první desítce se přitom objevují země, které jsou historicky spojeny s velkou oblibou tabákových výrobků, jako je Francie, Španělsko, Ukrajina či Turecko. Autoři v krátkém komentáři věnovaném naší zemi zmiňují přítomnost a podporu tabákového průmyslu i fakt, že všichni dosavadní prezidenti ho otevřeně obhajovali.

Obrázek 1. Pořadí 34 zemí OECD podle podílu dospělých osob, které kouří každý den. [2]	Obrázek 2. Trend v každodenním kouření u dospělé populace mezi roky 2000 a 2011 [2]	Obrázek 3. Hodnocení jednotlivých evropských států podle Tobacco Control Scale [4]

Z prezentovaných výsledků je tedy zřejmé, že kouření patří v ČR k velmi závažným problémům s velkými společenskými i zdravotními důsledky. Snaha tuto situaci změnit je na straně státních institucí bohužel prakticky nulová a zatím nic nenasvědčuje dohledné změně. Vzhledem k tomu, že česká populace zaujímá nelichotivá postavení i u dalších rizikových faktorů (alkohol, obezita), je velmi pravděpodobné, že incidence závažných onemocnění včetně onkologických bude růst i nadále a s tím i náklady na jejich léčbu.

Literatura

1. WHO. Tobacco, Fact Sheet No. 339 [Internet]. WHO Geneva. Dostupné z WWW: www.who.int/mediacentre/factsheets/fs339/en/index.html.
2. OECD. Health at a Glance 2013: OECD Indicators. OECD Publishing, Paris, 2014. Dostupné z WWW: http://dx.doi.org/10.1787/health_glance-2013-en.
3. The Tobacco Atlas [Internet]. Dostupné z WWW: http://www.tobaccoatlas.org/products/cigarette_consumption/annual_cigarette_consumption/.
4. Joossens L, Raw M. The Tobacco Control Scale 2013 in Europe. Association of European Cancer Leagues, Brussels, 2014. Dostupné z WWW: http://www.europeancancerleagues.org/images/TobaccoControl/TCS_2013_in_Europe_13-03-14_final_1.pdf.
5. Joossens L, Raw M. The Tobacco Control Scale: a new scale to measure country activity. Tobacco Control 2006; 15: 247-253.

2. 4. 2014 IBA MU

Zpět